Rok české hudby 2024 a Smetana 200

Rok české hudby se poprvé uskutečnil před sto lety v roce 1924 a jeho tématem byly oslavy stého výročí narození Bedřicha Smetany. Od té doby se konal s několika výjimkami v každém roce, končícím číslovkou čtyři a postupně přitom v omezené míře rozšiřoval svůj dramaturgický záběr. V blížícím se výročním Roku české hudby 2024 chceme poprvé poukázat na šíři a pestrost všech žánrů hudby, vzniklé či teprve vznikající na našem území. Rádi bychom tak učinili v podobě výrazně se odlišující od Roků české hudby, které se uskutečnily v době bipolárního světa a Evropy rozdělené na východní a západní. Navenek neutrální shodný název těchto akcí, načasovaných k výročí narození či úmrtí významných skladatelských osobností (Václav Jan Tomášek, Bedřich Smetana, Josef Suk, Antonín Dvořák, Leoš Janáček, Bohuslav Martinů ad.), v sobě ve skutečnosti skrýval ideologicky vyhraněné a výrazně nacionalisticky orientované chápání domácí hudební minulosti. Nejen že se tehdy kupodivu jakoby „zapomnělo“ na existenci [národní] hudby slovenské, ale zejména nepadla ani zmínka o tom, že by kdy v českých zemích působili také hudební umělci, pocházející např. z kulturního prostředí židovského či jazykově německého.

Dalekosáhlé společenské a politické proměny v 90. letech minulého století umožnily formulovat mnohem propracovanější a otevřenější pojetí hudebně historických skutečností, než bylo ono předešlé. Mnohá do té doby opomíjená jména a fakta se stala samozřejmou součástí aktuální historické rozpravy. Dřívější zjednodušující pojetí hudebních dějin v českých zemích stalo neudržitelným, do popředí naopak vystupují jak zvláštnosti a odlišnosti různých kulturních entit, působících v tomtéž časoprostoru, tak i univerzální rozměr tvorby jednotlivých příslušníků „národních“ hudebních škol. To se bohužel z ekonomických a společenských důvodů nepodařilo důsledně reflektovat ani v žádném z Roků české hudby po "sametové revoluci" 1989.

Rok 2024 je opět rokem mnoha jubileí skladatelů pocházejících z českých zemí či na tomto území působících. Je ale také výjimečným tím, že v něm oslavíme 200. výročí narození Bedřicha Smetany, obecně právem chápaného jako zakladatele české národní hudby. Tyto skutečnosti chceme reflektovat, popřípadě na ně zvlášť upozornit. Spíše než nabízet odpovědi chceme klást otázky. K hlavním z nich patří: Jak lze dnes – pokud vůbec – českou hudbu vymezit a kdo všechno ji spoluvytvářel a spoluvytváří? Jak lze vysvětlit mimořádné působení děl mnoha skladatelů z tohoto regionu a přístup k těmto dílům, který se dnes soustředí více na jejich „univerzální“ rysy než jejich lokální specifičnost? Jaké odlišné vize „české národní hudby“ měli jednotliví skladatelé, o jaké „české hudbě“ snili? Jaké odlišné „příběhy hudby“ kdysi vytvářeli a jak je možné je dnes číst či „dekonstruovat“? Které z těchto „příběhů“ byly nejúspěšnější? Nakolik je vymezení pojmu „českosti“ pružné, nakolik se neustále přizpůsobuje každému novému výraznému tvůrčímu zjevu, který rozšiřuje jeho hranice? Jak ale také skladatelé se svou „českostí“ zacházeli, kdy a nakolik ji prožívali jako něco „přirozeného“ a kdy byla naopak vědomou volbou či dokonce záměrnou kalkulací v rámci lepšího uplatnění na „hudebním trhu“? Jaká je pozice těch skladatelů, kteří o „českost“ nikdy neusilovali? Jak je to s problémy stylizace a idealizace vůbec? Vedle klasické hudby nabídne Rok české hudby 2024 i další žánry, zahrnující široké spektrum od lidové hudby přes jazz až po alternativní hudbu. 

Dvousté výročí narození Bedřicha Smetany nám nabízí jedinečnou příležitost k uskutečnění celonárodního tématu roku, jež se ani zdaleka neomezuje jen na oblast hudby. Rádi bychom vedle špičkových uměleckých programů, objevitelských uměleckých počinů a akcí pro širší veřejnost vytvořili komunikaci speciálně zaměřenou na propagaci České republiky doma i v zahraničí. Chceme v mimořádné míře propagovat ve světě českou identitu a posílit značku České republiky jako kulturní velmoci s bohatou minulostí a inovativní přítomností. V rovině domácí je fenomén Bedřicha Smetany esencí témat spojených se složitým zápasem o emancipaci české společnosti se všemi pozitivy a negativy, jež stojí za opětovné připomenutí, přezkoumání a svobodný výklad. Hlavním tématem Smetanovy doby bylo hledání specifičnosti české identity v bouřlivě se rozvíjejícím světě, které je aktuální i pro 21. století.

Projekt přichází s otevřeným konceptem, tedy nejen kulturními podniky pro určitou exkluzivní, uzavřenou skupinu lidí, ale pro celou společnost. Současně projekt představuje český příspěvek mezinárodnímu společenství. Ostatně i dílo Bedřicha Smetany bude prezentováno v evropském a světovém kontextu. Pokud se podaří uskutečnit téma v této šíři na celonárodní úrovni, výsledky přetrvají i po skončení projektu jako hodnota, která neodezní.